Přijít o zaměstnání nikomu nepřidá na náladě. Kdo jednou poznal tuto nepříjemnou situaci, potvrdí, že nejtěžší bývá vyrovnat se s touto ztrátou především po psychické stránce. Ovšem zanedbatelný není samozřejmě ani výpadek přísunu peněz do rodiny. V tomto směru se stát snaží pomoci nezaměstnaným osobám, ovšem jen za určitých podmínek a ne každému.
Podmínky poskytnutí podpory v nezaměstnanosti
Základní podmínkou je, že člověk přijde o práci, což musí na Úřadu práce doložit písemnou výpovědí zaměstnavatele, eventuálně dohodou o skončení pracovního poměru z organizačních důvodů, kterými zaměstnavatel zefektivňuje svou činnost.
Kromě této podmínky je dalším nutným předpokladem, že zaměstnanec se po ztrátě zaměstnání neprodleně uchází o novou práci na příslušném úřadu práce podle místa svého bydliště. Třetím nutným předpokladem je, že nezaměstnaný během dvou let před tím, než se nechá zaevidovat na Úřadu práce, řádně platil důchodové pojištění. Je nepodstatné, v jaké formě, zda to bylo v průběhu zaměstnání nebo práce v mimopracovním poměru (např. na dohodu o provedení práce), nebo se jednalo o samostatnou výdělečnou činnost a osoba takto činná si platila pojištění sama.
Výše podpory
Doba, po kterou lze podporu pobírat je odstupňovaná podle věku, neboť čím je člověk starší, tím obtížněji hledá nové uplatnění na pracovním trhu. Proto může člověk ve věku do 50 let pobírat podporu v nezaměstnanosti 5 měsíců, člověk v rozmezí 50-55 let 8 měsíců a pokud je nezaměstnanému více než 55 let, může podporu pobírat až 11 měsíců.
Výše podpory činí v prvních dvou měsících po zaregistrování na ÚP 60% průměrného měsíčního čistého výdělku v posledním zaměstnání.
Další dva měsíce je vypláceno 50% z téhož. Po uplynutí těchto 4 měsíců činí podpora až do skončení podpůrčí doby 45% dřívějšího výdělku.
Pokud se člověk stane nezaměstnaným ze své vlastní vůle, to znamená když ukončí poslední zaměstnání bez vážného důvodu, pak se sice může také zaevidovat na ÚP, ovšem pak má nárok pouze na 45% předchozího příjmu po celou podpůrčí dobu.