Pokud jste výlučným vlastníkem nemovitosti, můžete si s ní nakládat podle sebe jak uznáte za vhodné. Jiná situace nastane, když vlastníte nemovitost s dalším člověkem, nebo několika lidmi. Pak se jedná o podílové spoluvlastnictví, které lze nabýt například dědictvím. Další formou je podílové spoluvlastnictví členů společenství vlastníků bytových jednotek v bytovém domě.
Každý vlastník bytu má pak svůj podíl na společných prostorech domu, obvykle ve velikosti dané podle podlahové plochy svého bytu. Řečí občanského zákoníku, který tento institut upravuje, jedná se o vlastnictví, kdy jedna a táž nemovitost patří současně více osobám.
Výhody podílového spoluvlastnictví
Výhodou je, že na správu domu, opravy a údržbu jsou dvě nebo více osob. Finanční náklady ale i starost o pravidelné termíny revizí a objednávání řemeslníků se tak rozloží na více lidí. O závažnějších akcích musí samozřejmě nastat vzájemná dohoda.
Každý podílový vlastník může se svým podílem volně nakládat v rámci právního řádu.
Nikdo, tedy ani ostatní podílníci, nemůže majiteli zakázat, aby svůj podíl prodal třetí osobě. Jediná překážka je v tom, že za stejných podmínek, za kterých nabídne svůj podíl někomu třetímu, musí nabídnout svůj podíl k odkoupení ostatním spoluvlastníkům.
Nevýhody podílového spoluvlastnictví
Hlavní nevýhodou je, že každý ze spoluvlastníků má ve svém vlastnictví pouze určitou část, tedy podíl na majetku. Nejedná se o prostorové vymezení a všichni vlastníci mohou užívat vše společně. To v praxi činí potíže při zasahování do soukromí, kterému nelze zcela zabránit.
Problém může nastat v případě exekuce na majetek jednoho ze spoluvlastníků.
Spoluvlastnickým podílem nelze také zaručit hypotéku. Nevýhody lze však eliminovat například zrušením spoluvlastnictví, konkrétně rozdělením nemovitosti například na dvě bytové jednotky, pokud to jde.
Užívání společných prostor, jako je kotelna, sklep, půda, chodba apd. lze řešit sjednáním věcného břemene k užívání těchto věcí nebo místností.